Jméno růže

Film: 

Každý zná historické filmy a kriminálky. Někdy stojí za jedno brdo, ale tenhle film si zasloužil ocenit.

Vypráví to tedy o Otci a Synovy (v duchovním slova smyslu). Žijí ve větším klášteře, nežli je norma a mají rozsáhlé pozemky. Děj se však odehrává jen na tomto místě a nikam dál se nedostane. Není to ani za potřebí. Příběh vypráví o tom, že se v tom jejich klášteře začne s hodně divnými sebevraždami. Proto se tito dva ,, hlavní,, hrdinové rozhodnou všechno prozkoumat a zjistit, co se za tím ukrývá. Začnou se potloukat všude a snaží se najít knihovnu, která by někde na tomto panství měla být schovaná. Všechny stopy, které se jim dostanou pod ruku jsou chvílemi nejasné, ale čím více ,, sebevražd,, přibývá tím se to více vyjasňuje. Všechny stopy však vedou hodně do hloubky. Otec nechce však říkat křivá slova k lidem kteří označili někoho za kacíře neboli za paklování s prvním padlým andělem, i když je ta označená osoba neviná. Bojí se.

Kdo je však ten, kdo všechny zabíjí? Je to vůbec někdo? A nebo že by to byl smích?

 

Strašně se mi líbil hlavní děj toho příběhu. Jsem ráda, že to zůstalo v původním znění a nepředabovali to do češtiny. Alespoň jsem se naučila nějaká nová slovíčka. Chvíli co chvíli jsem si myslela, že vím kdo stojí za těmi ,, sebevraždami,, a v tu chvíli zemřel. Třeba vaše dedukce bude správná a já v tom moc v tu chvíli neviděla. V jednu chvíli jsem si musela zakrýt oči, protože takovéto pasáže se mi nelíbí. ( kdo se na to podívá zjistí, kdy si je má zakrýt) Potom se mi na tom také líbilo to, že se to doopravdy mohlo stát, a že to není žádná legenda.

Samotné to prostředí udělalo svoje. Komparzisté, kteří tam účinkovali také dokázali tomu ději dodat na vážnosti a hlavně jeden docela hodně zajímavý. Hlavně se mi tam líbil ten nerozum a rozum. Tedy Otec a Syn. Mladý a učený.